BOLOŇSKÝ PSÍK - Výchova

NEVYCHOVANÝ PES

Dnes se stalo velkou módou mít nevychovaného a neposlušného psa. Naše přední celebrity  mají spousty humorných historek o svých neposlušných psech. Všichni se jim rádi zasmějeme, ale pouze když je vidíme v televizi, z pohodlí našeho křesla. V životě je to však naprosto opačně. S nevychovaným psem budeme mít skutečně také celou řadu zážitků. Budeme-li však v hlavních rolích těchto příběhů, určitě nám do smíchu nebude a v nejlepším případě nás to bude stát pouze hodně peněz. 

Výchova se u boloňáčků a často i u jiných malých plemen zanedbává, přitom i oni mohou s úspěchem navštěvovat kynologické cvičiště. Ve společnosti panuje vžitý názor, že jenom ti velcí psi musí poslouchat a ti malí, roztomilí, jsou jen na mazlení a žádnou poslušnost nepotřebují. Bohužel opak je pravdou. Nevychovaný a neposlušný pes i toho nejmenšího plemene je nebezpečný především sám sobě. Dovede však znepříjemnit život nejen svým majitelům, ale i našim sousedům v širém okolí. I malinký pes může, pokud mu to majitelé  rozmazlováním umožní, terorizovat celou rodinu a být místo pro radost jen pro zlost. Vinu ovšem nehledejme u psa, vše je jen v rukou majitelů. Jakmile si přineseme domů malé štěňátko, objeví se u většiny majitelů, dámy zde jednoznačně vedou, zcela nečekaně infantilní sklony. Zdrobnělinky, šišlání, žvatlání se u nás stane zcela normální komunikací se psem. Toto postižení potom přetrvává po celý život. Nemusí nás to ale trápit, není to zdraví škodlivé a jsou daleko horší zlozvyky. Doma si za čas zvyknou a  přátelé si řeknou, že každý je „holt“ nějaký. Jen je potřeba si dávat pozor v zaměstnání a na úřadech. Tam bychom budili zdání, že jsme rozumu poněkud mdlého. Veškeré rozmazlování ale nesmí vylučovat správnou výchovu psa. Tady je nutno být naprosto nekompromisní. Žužlá-li nám štěně bačkory, všechno šišlání musí stranou a následuje rázný povel fuj, který uslyší i sousedi v posledním patře paneláku. Boloňáček je milý a příjemný společník a život s ním může být oboustranně spokojený. Bez problému zvládne i základní poslušnost. Vychovat  boloňského psíka dokáže  pod dozorem rodičů i dítě. Lze tedy jednoznačně konstatovat, že kdo nedokáže vychovat psíka boloňského, musí si koupit psíka plyšového.
 

Nejdůležitější je tedy jednotná výchova v rodině a naprostá důslednost. Co jeden zakáže, nemůže druhý povolovat. Štěně nikdy nepochopí, proč si ho děti mohou brát do postele a když jde do postele k paničce následuje trest. Loudí-li u stolu, babička mu podstrkuje masíčko a když to zkusí u páníčka je malér. Výchovou tohoto typu získáme psa nevyrovnaného, nejistého, který neví kde je jeho místo v rodině a není si jist, kdy bude za stejnou činnost odměněn a kdy potrestán. Je nutné vymezit pro všechny jasná pravidla, která se musí striktně dodržovat.
 

VÝCHOVA

Výchova je založena, tak jako u všech plemen, na systému odměn a trestů. U štěňat cvičíme vždy formou hry, nikdy nesmíme cvičit dlouho a štěně přetěžovat.  Za vše, co štěně udělá správně, musí být pochváleno, případně odměněno drobným pamlskem. Naopak za nežádoucí činnost je čeká důrazné pokárání. Nikdo jistě nebude po boloňáčkovi žádat výcvik na úrovni služebního psa, ale pár základních povelů musí respektovat každý pes.
 

Za základní povely jsou považovány sedni, lehni, odložení a přivolání psa, fuj a hodný. Zvládne-li majitel těchto pár povelů, čeká ho se psem pohodlný a bezproblémový život.

Přivolání - sedneme si na bobek a snažíme se upoutat zájem štěněte na sebe, jakmile se na nás štěně podívá, zavoláme ho povelem ke mně. Můžeme též natáhnout ke štěněti ruku s pamlskem. Zvědavé štěně se přijde podívat, co že to v ruce schováváme. Po příchodu štěněti pravou rukou ihned dáme pamlsek a levou jemně stlačíme záď s povelem sedni, pak následuje veliká pochvala. Jestliže štěně nepřijde okamžitě a bude mu to chvilku trvat nesmíme ho po příchodu k nám nikdy potrestat, štěně by si svůj příchod spojilo s trestem a bálo by se přijít k nám vůbec.

Lehni je  cvik pro štěně značně obtížný, nacvičujeme postupně a nespěcháme. Nejprve psíka posadíme, vezmeme ho za obě přední nožičky a položíme. Vždy zůstáváme u psa, hladíme ho a mluvíme na něj. Nejprve se nám psík bude obracet na záda, za což ho nebudeme kárat, ale jemně ho převrátíme zpět. Zanedlouho štěně pochopí, že mu nehrozí žádné nebezpečí a cvik si osvojí..  

Odložení jde boloňáčkům lépe vsedě než vleže. Psíka posadíme, hladíme a s povelem zůstaň ruku odtáhneme. Od psa neodcházíme. Povel zůstaň můžeme zdůraznit i slovem místo. Pokud se štěně zvedne, klidně ho posadíme na totéž místo zpátky. Postupně,  když nám psík přestane vstávat, se budeme od psíka vzdalovat. Tento cvik je náročnější, učí se pomalu, ale v běžném životě jej velmi oceníme.

Na příkaz  fuj má pes ihned přerušit nežádoucí činnost, jinak následuje trest. Ten ovšem musí následovat okamžitě, většinou stačí štěně okřiknout. Nezanechá-li však nežádoucí činnosti, je účinné štěně uchopit za volnou kůži na krku, zvednout nad zem a řádně s ním zatřepat. Pes to dobře zná,  neboť tak trestá fena neposlušná štěňata. Pokud štěně nepotrestáte přímo při činu, pozdější trest je již neúčinný a pouze naruší vzájemný vztah s majitelem.
Hodný znamená velkou pochvalu a pamlsek za vše, co štěně dělá dobře. Mnohým se bude zdát naprosto směsné něco učit boloňáčka, ale psík, který zvládá přivolání, vám na procházce na volno neuteče, má-li odložení, nevyskočí vám do jízdní dráhy jakmile otevřete dveře od auta, sedni oceníte v čekárnách i ordinacích veterinárních lékařů.
Prostě s vychovaným psem jde všechno lépe.

Oblečky pro psy

Naštěstí už jsou dávno pryč časy, kdy pes oblečený v kombinéze vzbuzoval všeobecné veselí a lidé si na jeho páníčky ukazovali jako na blázny. Změnil se i pohled veterinárních lékařů. Pes, který je celoročně umístěn venku, v zimě má k dispozici zateplenou boudu, je otužilý a pravděpodobně nenastydne. To ale není případ boloňáčka. Pes je celý den ve vytopeném bytě, většinou spí v teplém křesle nebo na gauči. Náhlá změna teploty může u některých jedinců způsobit i zdravotní problémy. Málokterý boloňský psík má to štěstí, že žije někde na horách v čistém prostředí. Ve městech je od podzimu do jara na zemi buďto bláto, nebo špinavá, prosolená sněhová břečka. Malý, nízký psík se nám tedy na procházce změní v mokrou zablácenou kouli.
Nepromokavá kombinéza nám podstatně usnadní péči o psa. Po návratu z procházky stačí pouze osprchovat tlapky a pes zůstává čistý. Dnes je na trhu nepřeberná spousta psích oblečků a doplňků. Některé jsou funkční, jiné jsou na pohled roztomilé a líbivé, k použití v praxi mají však hodně daleko. Různé pletené svetříčky jsou pro boloňáčka nevhodné, způsobují plstnatění srsti. K dostání jsou i lehké, tenké kombinézy. Šijí se z hladkých, klouzavých materiálů a používají je majitelé, kteří své psy připravují na výstavy. Použitý materiál srst netrhá a pes vykoupaný na výstavu zůstává sněhobílý.
I při volbě doplňků by měl majitel boloňáčka pečlivě zvažovat, zda budou psovy ty neodolatelné botičky, kšiltovky, šátečky, sukýnky, ozdobné oboječky a další, k něčemu potřebné, nebo je to jen útok na jeho peněženku. Boloňáčkovi je, přiznejme si, úplně jedno, v čem bude chodit, ale nesmí ho to omezovat v pohybu a cuchat mu to srst.